Ani nevím kdy se to zlomilo a začala jsem mít se svým tělem fakt skvělý vztah. Hlavně už nedělím tělo a já, ale prostě já.
Fotky níže jsou tak nějak pro srovnání, ani jste je neviděly, to co se na nich událo mi přijde úžasné. Už v prvním těhotenství jsem zanevřela na diety a jedla normálně, ale i zdravě, tak nějak všechno a v té době se mi dost spravila hlava i tělo.
Po porodu jsem jedla stále normálně a kašlala na nějaké stravovací systémy, jediné co jsem zvýšila byl podíl vlákniny a bílkovin ve stravě (to je fotka číslo 2.). Pak jsem začala tak nějak blogovat a"blbnout", jako že bych chtěla na 58 kg a kdesi cosi(hubené nohy atp.)-přitom jsem to evidentně nepotřebovala.
A také jsem přišla na to, že každý člověk má určitou stavbu těla přes kterou vlak nejede (ano dá se hodně změnit ale za jakou cenu?!)
Díky psycho-fitness-stravování, jsem se zase naučila že ani tudy cesta nevede. Na druhou strau jsem se skamarádila s domácím cvičením a činkami.
Od té doby jsem vlastně přibrala 5-6kg (do dalšího otěhotnění), ale to už jsem věděla že i s nimi nevypadám zle a že je to lepší než křoupat knuspi a cvičit každý den jednu partii těla+40min. kardio (jo tohle fitnessky dělají).
Hodně štěstí všem kdo se dali do hlednání cesty své cesty.
Doufám že časem pak hodím podobnou fotku a pokořím zase pár mýtů ;-)
PS: 10kg zmizlo hned v porodnici
11 komentářů:
tý jo, to se někdo má, že mu zmizí 10 kg v porodnici. Máš prostě dobrý geny. :-) přijde mi, že jsi nikdy nebyla nějak tlustá :-) a je dobře, že máš pěkný vztah k tělu. Já na něj někdy zapomínám a pak koukám,jak mi vyrostlo - třeba teď :-D ale veskrze se mám taky hodně ráda. Žádný - jsem hnusná, tlustá, nezasloužím si žít. Asi se mi taky hlava pořádně zpravila. :-)
Jinak rozdíl krásnej. Už jako těhuli ti to moc slušelo. Žirafka
Myslím, že to víš a že to tak prostě je - jsi reprezentativní vzorek v tomhle blogovým cirkusu, který ukazuje, jak osobnost převálcuje hubnutí a ne naopak :-)
Mít takový břicho po miminu je fakt pecka, ono ho mít i bez mimina je pecka. stejně tak postavu. Jsi kus!
Ten pozitivní nezamindrákovanej přístup, kterej představuješ a razíš, si moc, moc chci nechat zažrat pod kůži.
jsi prostě úžasná :) vyzkoušela jsi toho dost a našla tu správnou cestu, to je ten největší úspěch :)
Zajimavy je, ze clovek vidi, ze hubnout nepotreboval az zpetne, casto ve chvili, kdyz uz ani to, co mu tehdy pripadalo jako hrozne, nema. Kdyz si vzpomenu, jak jsem byla nastvana, ze se mi vaha drzi mezi 61-2kg, ze to nejde niz, tak bych si nafackovala. Tobe se nastesti podarilo najit vnitrni spokojenost i s tim, co mas, nejakych vysnenych 58 kilo je pase, jsi schopna vyhazet maly obleceni, proste jsi prozrela. Mimochodem ty fotky jsou paradni, spousta maminek by se v tobe shlidla a kez bych v budoucnu dopadla taky tak...
Parádna zmena, fitnessy. Pamätám si tie tvoje fotky- príde a cvaknem a vždy si mala pekáč buchiet na bruchu, vedela som, že mám už jedno bábätko, ale nikdy som nevidela fotky, ako si bola tehotná a vlastne ty si to celé tak nejako v pohode preplávala a váhu aj postavu si udržuješ, to je vážne super. Snáď to pôjde podobne ľahko aj teraz a čo je najúžasnejšie, že sa máš rada a že si sa prijala :)
Nene, nespachal sebevrazdu, aspon ne v pravym slova smyslu. Ovsem da se to tak i brat, protoze mel zdravotni problemy, nebral na ne prasky a podporoval to prisernou zivotospravou. Mozna, ze si proste nepripoustel, ze se neco muze stat, nevim. Jak uz cloveka zavislost uplne ovladne, tak jsou mu dusledky uplne ukradeny. To je zvlastni, co pises, z toho to pomalu vypada, ze to ma clovek spis geneticky dano, co ma a nema v jidle rad, nez ze by ho to "ucili" rodice. U nas to bylo hodne o nezdrave strave (tatka vyzadoval), ktera se tloukla s mamcinou snahou nacpat do decek zeleninu (tatka ofrflaval), no a jelikoz autoritu mel u nas tata, tak jsem si to asi prebrala tak, ze jeho "jidlo" je to spravny...To je fuk, jde o to, ze by se clovek takhle vymlouvat nemel, protoze to urcite jde zmenit, ani ja nechtela, aby to vyznelo tak, ze za mou tloustku muzou rodice. Tam hraje roli takova spousta faktoru, ze se to neda takhle na nekoho svadet. Kazdopadne neco si clovek z detstvi urcite s sebou tahne az do dospelosti. Ja jsem s tim zacla v puberte bojovat, takze moje strava je ted diametralne odlisna od toho, co jsem jedla jako mala, ale zablesky tam jsou (prejidani, sladkostni orgie). U vas je to ale zvlastni, deti vetsinou chteji to, co rodice:) Nebo je tvuj syn extremne tvrdohlavej a ji si to, co uzna za vhodne:)
Ahoj. Muzu se te zeptat jak si provedla to, ze nemas na brisku ani jednu strii nebo vytahanou kuzi, cokoli co zanechava tehotenstvi? PS mas uzasne vlasy:)
Řekla bych že v tomhle jsi pro mě byla dost vzor... Pochopit tu hlavovou záležitost... :o)
Takže děkuji a přeji ti aby jsi i podruhé pokořila mýty a báje v podobě nemožnosti shozených kil po porodu :o)
Kacko
1)je to vekem
2) jsem se mazala olejem
3) dost je to i vyzivou, spravne tuky a hodne piti
4) pribrala jsem v tom prvnim jen 6kg, protoze predtim jsem mela nadvahu
bricho se stahlo protoze jsem dodrzovala vsechny rady od cvicitelky v nemocnici a poctive spala na brichu
F.
Diky za radu, pisete to same, co mi rekla mamka, ze to chutna jak kure a ze se to i podobne ochucuje a ze je to dobry s cesnekem. Takze udelam pidirizky, k tomu brambory a hotovo. Ja jsem v masech hrozne konzervativni, takze mi maloktera "novinka" zachutna, jsem zvykla na chut kureciho, hoveziho a veproveho, a jak je to neco jineho, tak to v tom citim. Ne vzdy mi to ale primo nechutna. Treba kruti maso muzu, ono je myslim i zdravejsi nez kureci, navic je to takovej mezistupen mezi bilym a cervenym masem (hlavne kruti stehna). Jinak teda mi ale vic chutna maso spis vysusenejsi, nez stavnate, asi to mam tak zafixovane z nejakych pancovanych kurecich prsou, ze z toho vyteklo moc vody anebo z nekvalitnich mrazenych ryb...Proste kdyz bych si mela vybrat hovezi steak, vyberu si uplne propeceny, ne krvavy:)
v první řadě ti chci říct že tvé fotky po porodu jsou naprosto perfektní my s přítelem za nějakou dobu plánujeme taky miminko a docela mám obavy jak se pak dostanu do formy, protože jsem si svojí postavu musela doslova vydřít. A ještě k tvému komentáři, já si dávám každých 14 dní pravidelně v neděli očistný den takže to s tím přejezením nemělo žádné souvislosti že bych si hned druhý den dala hladovku ze strachu že jsem si dala trochu víc jídla než bylo v plánu. A hlavně vím že nejsem na hraně. Protože jsem si už něčím dávno prošla a ten článek měl vyznít v tom smyslu že jsem na sebe hrdá že si dám trochu víc jídla a už mě to nevadí jako dřív. Prostě že si to užiji a že je mi to už jedno protože mám vše naprosto pod kontrolou.A že svět se kvůli tomuhle nezboří. Že jsem najela na nějaký zdravý kompromis toho všeho. Ale děkuji. Už nemám věk na blbnutí, protože se chci posunout dál. Můžu se zeptat kolik je tobě let? já vím že z mých článků je dost těžké pochopit oč jde, ale někdy cítím velký tlak ze všech strach. Protože někdo mi napíše že jím moc někdo že blbě. A někdo že málo a proto už se mi nechce moc o tom psát protože se všem nezalíbím. Bylo období kdy jsem brečela nad svojí postavou nad každým selháním jenže jsem už zhubla udržuji se. Teď akorát trochu blbnu protože mám za 2 měsíce svatbu a samozřejmě jsem chtěla trošku zhubnout ( 2 kg) tak jsem na sebe víc přísnější. Ale která by nebyla.
Okomentovat